Long Way Down (and Up)

Kocoviny nemívám tak jsem se ráno zbalil, všechno doma povypínal a ryndyndydyn do Sušice. Vzal jsem to přes Jesenici, na benzince vzal benzín, přihlíživší pány jsem potěšil obsáhlým referátem "Proč Gorilla aneb fakt to jezdí stovkou", dokouřil retko a hurá down. Po Strakonické na Příbram, Strakonice, Vimperk, Kvilda a tam první zastávka. Prdel mě bolela. A to jen protože jsem příznivce trenek a ty trenky mají takovou nohavičku a ta se mi jako tak nějak jako přesedí a zalisuje se mi do zadní strany stehna. Úžasná věc. Jinak pohoda, klid.
No kochal jsem se, balil cígo, koukám, že nevim kudy kam. Nojo, budu muset mezi lidi. Na Kvildě byla taková vestromumapa a z ní jsem vyčetl správný směr. Ale jako vždy opět jsem se rozjel tak nějak opačně. Po patnácti kiláskách zjišťuji, že to valím zase směrem na Vimperk. Telefonuji ženě a byť je v kraji narozená, ví kulový. Správný směr Horská Kvilda, Svojše, Rejštejn, Sušice.
V Sušici mne čekali Španělský ptáci a knedle, tchán, thýně, jejich syn, bazén, pivko, můj syn, žena, gril, spánek a taky hlavně neděle ráno. To byl ten správnej čas na vandr po Šumavě. Jo přesně v deset. Nevydržel jsem muka čekání a vyrazil už v devět.

Nejhezčí silnice co znám je ze Sušice přes Kašperky do Vimperka. Projel jsem Lenoru a rád bych se tu usadil. Podle názvu tu musí bejt fakt krásně. No dál Volary, Horní Planá a konečně Lipno. Na to sem se fakt těšil. Je fakt velký. Jezdil jsem tam jak magor a snažil se najít bezplatný přístup k vodě, ale narazil jsem jako vždycky na kempy, soukromé pozemky, zákazové a příkazové značky, uplně blbý lidi, němce, atd., etc. Jsem idiot a naivka, vždycky se nechám nachytat. Valil jsem to na Frymburk a Vyšší Brod, Dolní Dvořiště a Rychnov nad Malší, kde jsem chtěl pozdravit kamaráda, kterého jsem deset let neviděl. Mají tam chalupu a já si umanul, že tam určitě budou. Jaksi jsem pozapomněl, že tam jezdí tak pětkrát do roka. ... No nebyl tam no. A nad tou kouzelnou chaloupkou vyrostly dvoupatrové vily, před každou vilou parkovala rakouská autíčka a krávy už se tam nepásly. Jen dva volové se mi smáli, když jsem vymet takovou obrdíru před hospodou.
Kaplice, kurvy, Budějovice, a po E55 pataputy do Prahy, a to rychle, poněvadž jsem odevzdával objednané zboží.

No nalítal jsem asi 570 km, jednou jsem natahoval řetěz, třikrát bral benál, prdnul mi vejfuk a něco se v něm urvalo, snad osumnáckrát chcal, protože dodržuji pitný režim. Asi třikrát jsem zabloudil, třikrát jsem obhajoval Gorillu před zvědavci, ale nejvíc z celé cesty mě unavilo zdravení protijedoucích bikerů. Když jsem nemusel zrovna mačkat spojku, zdravil jsem. Dobrák jsem.

Doma jsem vyměnil olej, vylepšil vejfuck a vypolstroval sedačku. Ale o tom jinde.

Tak SLÁVANAZDARVÝLETU přeje TenKovar.

A další fotky a články z Pavlových cest najdete na jeho stránkách:
http://www.tenkovar.cz
http://tenkovar.blogspot.com/

Vydáno: 4.6. 2009