3. klubový sraz - hotel Amerika, 18.-20.červen 2010

V pátek ráno jedu do práce a sleduju oblohu. Předpověď bouřek a lijáků není optimální, kluci na klubových stránkách referují kde jak prší, ale jsem tak nadržený, že pojedu v jakémkoliv počasí.

Ve 13.00 frčím z práce, Dáda s Kristýnou a Skotym (nový člen rodiny – štěně Border kolie) už jsou na cestě, strojím se a vyndávám Gorču. Se sousedkou Jáňou hodnotíme počasí a žertem říkám, že mám pro jistotu několik variant trasy a pojedu tu, kde pršet nebude. Jako první variantu zavrhuji Týniště, kde je černo, a po ohřátí motoru vyrážím na Pardubice, kde to vypadá líp. A skutečně, sem tam svítí i sluníčko. Nad Pardubicemi se to ale začíná mračit, tak koukám do Garmina a objíždím to přes Černou za Bory. V Chrudimi už čeká Dáda, obloha se zase mračí a skepticky konstatuji, že dnes to bez vody nedopadne. Frčíme dál, 150-ka Lifan umožňuje jet trvale skoro 100 km/h, to je paráda. Ve Ždírci je objížďka na Žďár přes Havlíčkův Brod ale po chvíli koukám do Garmina, zda se to nedá zkrátit, protože bych si přes HB zajel a navíc se tam žení všichni čerti. Nacházím okresku a „lížu“ okraj deště bez jediné kapky, jen silnice je místy mokrá. Ve Žďáru tankuji a oblékám nemoky, černé mraky si mne už nadbíhají ze všech stran a začíná fučet nárazový vítr. Navlékám nemoky a jedu dál, sjezd na Velké Meziříčí míjím kvůli další objížďce a navíc tím směrem tutově leje.

Odbočuji po pár km a tajně doufám, že nezmoknu, přestože všude kolem prší. Sjezd do města lemují proudy bahnité vody na polích, stékající do města, před chvílí se tady musely dít věci… Nicméně jako zázrakem na mne nepadá ani kapka a po chvíli zastavuji u Hotelu Amerika kousek za městem, kde mne už vítá pár opičáků. Díky Svatý Petře, dneska jsi mi moc pomohl.

V garáži hotelu je teprve 5 opiček, jsem zvědav kolik se nás sejde. Personál mi ukazuje kde co je, dávám věci na pokoj a jdu vítat účastníky. Všichni do jednoho zmokli, jsem jediný co projel nasucho. Jdu na večeři, postupně se nás sejde asi 20, mj. Kaštánci s malým Bertíkem, přijíždí i Michael z manželkou z Německa, mají to 750 km... Nálada skvělá, veselíme se dost přes půlnoc...

Ráno mne budí bolest hlavy ale Ibalgin patří k základní výbavě motorkáře. Snídáme a jdu vyndat motorku. Přijíždí Nopíci, Yetti, Žluna a další, vidím už asi 25 motorek, paráda. V 11.00 se přesouváme ke Kaštanům, několik lidí provádí servis, prohlížíme dílnu, prodejnu a po hoďce startujeme. Netuším kudy jedeme, ale první zastávka je na jakési slavnosti traktorů. Mají i skvělé bramboráky i promaštěné bramborové lupínky, na závěr projíždíme areálem v opičím defilé a pokračujeme kamsi.

Druhá zastávka je na motokrosových závodech, zírám jakou palici děcka jezdí, natož v další jízdě dospělí chlapáci na čtyřtaktech. Hrůza, já bych visel po stromech v okolí. Po chvíli opět vyrážíme a kolem čtvrté jsme na Americe. Jdu se převléct a honem oběd, protože obsluha se zřejmě učí a donést jídlo trvá snad v řádu hodin, naštěstí s pivem je to trochu lepší. Jsou tací, co se jídla nedočkali vůbec, navíc po pár lidech chtějí nekřesťanské peníze za nocleh.

A je tady poslední účastník – Slávek Černý alias Fous, chlapík, kterému bude letos 70, dorazil na Monkey, ujel 250 km a to nekončí - bohužel musí pokračovat ještě dnes dál.

Chystáme soutěže, Dáda mi pomáhá, slalom zpestřujeme převážením kelímku s vodou (snad jedině Nopík to absolvuje bez cintání). Po slalomu jízda pomalosti do kopce, což je obzvláště zrádné.

To ale není nic proti disciplíně, kterou vymýšlí Ivo – nejprve se motorka POZADU táhne do kopce a pak kopec všichni sjíždí opět POZADU!! Součet obou časů dělá výsledek. Vítek se tentokrát zdržuje srandiček a bojuje, Olin a spol. nesoutěží vůbec páč prý popíjeli – chlapi, varování pro příště!!!

Na závěr shlédneme sprint dvou dravých opic do kopce, Ivoš se musí tentokrát sklonit před Michaelem se speciálem Honda v úpravě TJR

Po skončení s Drákulou uklízíme trať, s Vierkou počítáme výsledky a následuje vyhlášení. Pěkných cen je dost a navíc každý dostává pamětní medaili a někdo diplom. Na to, že neplatíme klubové příspěvky, účast na srazu je zadarmo a vše je závislé na dobrých duších sponzorů, paráda, takže přispěvatelům děkuji!!! Cena za největší opici není vyhlášena přestože Drákula tvrdí že jsem byl včera jako prase.

Bohužel dost lidí odjíždí, částečně kvůli cenám ubytování, částečně z jiných důvodů. Skalní zůstávají, Prouzovci odjeli ale za městem si to rozmysleli a vracejí se, zůstává i Steve, Michael, Kaštanovi, Olinova parta, Skavit, bavič Codo a další. Nálada zase skvělá, ale já jdu do postele pro jistotu dřív a zůstávám jen u piva.

Ráno je pod mrakem, ale neprší. Balíme, snídáme, loučíme se a s Codem vyrážíme sledováni Drákulou v autě. Uvědomuju si obrovský rozdíl mezi Lifanem 150ccm a 90-kou co má Codo. Vůbec neřadím a jedu snad na čtvrt plynu. Po 20 km tankuju, loučíme se a Codo mizí v dáli. Já pak zrychluju, zase nás čeká pár objížděk ale užívám si jízdu, motorka jede báječně a když dorážíme domů, padá na mne smutek. Díky opičáci za krásný víkend a doufám že se uvidíme na podzimním srazíku.

Ivan GS

| Vydáno dne 22. 06. 2010