1. SRAZ MONKEY-GORILLA KLUBU 2009

Už několik měsíců poté, co jsme se rozhodli v 5 lidech založit klub opiček, se uskutečnil historicky první sraz těchto legendárních motorek, které se vyrábějí už více než 40 let a během té doby se z nich stal celosvětový fenomén. Není tedy divu, že jsem se nemohl dočkat a poslední noc jsem se nevyspal stejně jako před většími cestami na velkých motorkách.

V pátek jsem šel do práce, ale po obědě jsem nevydržel a vyrazil. Cesta krásná, jel jsem sám a  užíval si. Gorča má natočeno přes 4000 km a s každým kilometrem ji mám radši. GPS mne neomylně zavedla do Okrouličky, vesničky kousek za Havlíčkovým Brodem, Šejdorfský mlýn, místo konání, už nešlo přehlédnout. Přijel jsem kolem čtvrté hodiny a byl jsem první, nicméně pár minut po mně dorazil Lojza Vohnický na krásné modré Monkey. Dali jsme čajík a povídali si. Po chvíli dorazil Slávek Černý, po něm Petr Hošťálek, to už jsme se přesunuli na dvůr. A přijížděli další, jedna motorka hezčí než druhá, a hlavně jejich majitelé byli už od pohledu sympaťáci. Samostatnou kapitolou byl Ivan Šouta alias „Zlý Yetti“, který dorazil na Gorille v bezkonkurenční cestovatelské „rat“ úpravě. Pár lidí přijelo autem s opičkami v kufru, ale drtivá většina se sjela ze všech koutů republiky po ose. A dorazila pochopitelně i hlavní pořadatelka Vierka Kaštanová s celou opičí rodinou a několika motocykly, abych se přiznal, nejvíc mne nadchla bravurní motorkářka Terezka, která umí jezdit sama, ve dvou, na silnici i v terénu a přitom je stále rozesmátá a má krásnou růžovoučkou helmu.
Stavěly se stany, nosily věci na pokoje, v rukách se objevily orosené půllitry, fotilo se, prohlížely motorky a hlavně se povídalo a povídalo. Vierka přivezla klubová trička, samolepky a odznaky, daly se koupit užitečné drobnosti a doplňky, jen grilování začalo na můj vkus pozdě, takže jsem předtím urazil několik piv čímž jsem druhý den získal aspoň cenu za největší opici. Večer oheň a povídání dlouho do noci...

Ráno budíček, snídaně, hromadné i individuální focení a hurá na vyjížďku. Nevím kudy jsme jeli, jen zastávku na zámku Lipnice jsem poznal a pak občerstvení v HB na náměstí v cukrárně. Tam začalo pršet, ale ani opicím ani řidičům voda nevadí. Po 70 km jsme dorazili zpět na základnu, dali oběd, Vierka vyhlásila vítěze a rozdala ceny a pak už jsme se pomalu  rozjeli do svých domovů. Počasí se zlepšilo, Gorča svištěla jako o závod a domů udělala slušný průměr 74 km/h za což jsem ji pochválil. 

Akce se opravdu povedla, chtěl bych poděkovat Vierce za dokonalou organizaci i všem za účast a už se mi v hlavě rýsuje podzimní celovíkendová akce zase někde u nás v postředí Orlických hor, protože bych vás všechny zase rád viděl.