Dal jsem do kupy Suzuku a jeli jsme s mecou v neděli na dopolední projížďku. Snad to nebylo ještě rozloučení se sezonou, ale jestli jo, tak bylo celkem důstojné. Cílovka byla rozhledna Náčovice. Počasí pěkné, ale výhled nic moc. Nahoře na rozhledně bylo tolik much, že přes okna nebylo skoro ani vidět a hučelo to tam jak v úle :), paní vrátná říkala, že je to tam tak pořád, že se to vyvětrá a za hoďku sou tam ty mouchy zas. Cestou tam Suza ještě trochu protestovala a občas ještě jeden hrnek vynechával, zpátky jsme vzali plnou Vpoweru na zazimování a hned se první válec chytl a jela jak ďas. Pěkně jsem jí protáhl stará žebra :) a vyzkoušel co v tom ďábelském stroji je a je to fakt masakr. Fároš je proti tomu opravdu mrtvej :). Z 0 na 100 to je dost pod 3 vteřiny a je to docela hukot. Řadit netřeba, jednička jede až do 120ti. Kolem 250ti jsem vyměkl a zavřel plyn (bál jsem se aby to dala zadní guma, která je v tom zátahu pernamentně v prokluzu), ale ta stará paní by pořád šla, ani se moc nekroutila. Je to fakt hučák, adrenalin stříká ušima když se to pode mnou rozeřvě :). Já ji prostě miluju.
Jo ještě jedna zajímavost, na kopci jsme potkali strejdu se spoustou vysokofrekvenčního nádobíčka, co se účastnil nějaké celorepublikové radioamatérské soutěže. Bohužel jsem to nevyfotil, ale všechny ty mašinky si sám vyrobil a říkal, že ta jedna mikrovlná vysílačka když si před ni stoupneš má takovej výkon, že ti uvaří vejce natvrdo :), tak jsme to radši obcházeli obloukem, přecijen vejce máš jen jedny :).
