Jméno:
Heslo:

Long Way Gorillaround - 5.července 2009

Po jarní cestě na Slovensko jsem chtěl zkusit ještě delší cestu. Bylo jasné, že Gorilla na to má, ale co já a mé tělesné partie? Začátkem července byla naplánovaná klubová Francie, ale zájemci ubývali až se akce zrušila. Přemýšlel jsem a dostal nápad ujet za den 1000 km...

Na velké motorce jsem ujel mockrát 800 km, přes tisíc 2x – v roce 1999 cestou z Francie a před pěti lety jsme s kamarádem Markem ujeli kolem republiky 1250 km. Tehdy jsem měl po 800 km krizi a v Telči na pumpě hodinu ležel v trávě a relaxoval. Ke konci jsem se totálně přestal soustředit a po letech mohu přiznat, že v levé zatáčce jsem škrtnul krytem rukojeti o zrcátko protijedoucího žigula, kterého to vyneslo. Místa jsem měl dost ale jel jsem zcela apaticky a nezmohl se na žádnou reakci.

Plán
Po zkušenosti s BMW jsem naplánoval podobnou trasu, 1006 km dlouhou. Je to zhruba kolem republiky proti směru hodinových ručiček, chci dodržovat průměrnou rychlost jízdy 65 km/h plus 3 hodiny zastávek, celkem 18 hodin. Chci jet v létě kdy jsou dlouhé dny, vyrazit za svítání a do večera být doma. Neděle 5.7. se hodí dokonale, v pondělí svátek, lidé nejezdí na víkend ani se nevrací, pomahači a chrániči se šetří na pondělí a to já mohu odpočívat. Směr objezdu volím kvůli slunci i větru – dopoledne pojedu na západ se sluncem v zádech, odpoledne na východ také se sluncem v zádech a večer to vydržím. Vítr ze 70% vane od západu, ráno pojedu za bezvětří a až se rozfouká, už bude foukat z boku a do zad. A večer se zase uklidní.

Příprava
Gorča po servisu, 5000 km bez závady a není důvod aby se porouchala nyní. Kvůli cestě do Francie jsem koupil nafukovací podložku na sedlo Airhawk. Je to systém polokoulí propojených kanálky, celé v příjemně prodyšném obalu s úchytkami na sedlo. Nafouknu, sednu a upouštím vzduch dokud podložka neobepne zadek a tělesná hmotnost se nerozloží. Když poposednu, vzduch se přefoukne a posaz je stále pohodlný. Plexi Givi jsem doplnil spoilerem Touratech a na kufříky dal zepředu držáky cyklolahví – mohu pít za jízdy a kufry mají menší odpor. Do oleje jsem dal přídavek Metaltec, doporučil ho Petr Hošťálek.

V sobotu večer házím do kufrů nepromoky, mapu, nějaké nářadí, sušenky a jablka, plním cykloflašky, kontroluji tlak v pneumatikách, řetěz a tankuji. Neznámou je počasí. Nejsem si jistý jestli to vyjde, hlásí deště a bouřky, v jižních Čechách a na Moravě možnost záplav, ale koneckonců maximálně nedojedu a přespím cestou. Jdu brzo spát, budík na třetí ráno, bude to dlouhý den. Dobrou noc.

Den D

Ve tři vstávám a cítím že to bude dobrý. Jsem v pohodě, venku není snad první den mlha. Sprcha, lehká snídaně, oblékám se a vyndávám Gorču z obýváku. Povídám si s ní, hladím, mám ji rád a ona mne a na cestu se těšíme.

Zapínám Garmin 60 CSX, aktivuji prošlé trasy a nuluji trasový počítač. Trasu jsem nenahrál, snad si ji pamatuju, potvůrka má tendenci se při navigaci občas vypnout. Než si toho všimnu, bude chybět cenná vzdálenost. Podotýkám, že 1000 km chci ujet podle GPS, nikoliv tachometru, který optimisticky švindluje. Startuju, zahřívám motor, protože věřím, že i v tom se skrývá jeho životnost. Jak je na teploměru 40 stupňů, pomalu se rozjíždím – je přesně 04.30 hod.. Po pár metrech upouštím vzduch z podložky pod zadkem, protože jsem jako na vodní posteli. Po vesnici přede mnou kličkuje ve světle reflektoru zajíček a uhýbá až na parkoviště před radnicí. Teplota motoru stoupá, zrychluju a mažu na Hradec, kde semafory žlutě blikají. Potkávám jednoho taxíka a dvě dvojice v doznívajícím roztoužení. Počasí super, už je vidět a mně se chce zpívat – jak dlouho mi to vydrží…

Plánuju zastávky po 100km a tankování po 200km přestože Gorča ujede víc - nádrž 9 litrů a spotřeba 2,5-3 l/100km. Ale Airhawk pod zadkem je skvělý a tak jedu dál. Projíždím Jičín, za Turnovem padá mlha a silnice je mokrá. Nestíhám otírat plexi a zpomaluju, je vidět na 30 metrů. Za Libercem na momet nádherné panorama Jizerek, ale za chvíli mlha ještě hustší a po nočním dešti tečou po silnici potoky. Před Děčínem nasazuju na předjetí ukrajinské dodávky, ale na její úrovni začne motor kuckat a ztichne. Nechám dodávku jet a zastavuji. Jasný, došel benzín, neměl jsem plnou, jel rychle, z našich nížin pár set metrů nastoupal a to se na spotřebě projeví, neva, přepnu na rezervu - otírám plexi abych viděl na kohout a vidím že stojím 20 metrů od pumpy. Někdo nahoře mi pomáhá, cítil jsem to už ráno, vždy si vzpomenu na kouzelnou knížku legendárního válečného pilota Roberta Lee Scotta „Bůh je mým druhým pilotem“. Díky... Dotlačím Gorču ke stojanu, po 205 km jí dám napít, sobě kafe a cigáro a po 15-ti minutách jedeme dál.

Ústí nad Labem, Teplice, Most, vlevo autodrom, obloha se čistí, silnice vysušuje, provoz houstne. Frčím 80-90 km/h ale ne naplno, šetřím motor a využívám sjezdy. Garmin má mušku a cca při 100 km rychlosti se vypíná, takže víc nejedu, taky proč – čím větší rychlost, tím větší koncentrace a to unavuje, myslím dokonce, že na celkové únavě se po dlouhé cestě víc podílí psychická část před fyzickou. Dost aut předjíždím a kochám se vykulenými pohledy posádek. Jedno auto se dvěma mladíky, které jsem předjel, odbočuje, ale vzápětí se vrací, dohání mne a kluci si mne prohlíží. Pomalu mne předjíždí, zavěšuji se za něj a schován v závětrném rotoru frčíme z mírného kopečka. Když definitivně odbočuje, předjíždím ho a kluci mne zdraví zdviženými palci.
U Karlových Varů začíná pofukovat od západu, ale to je dobře, odbočuju vlevo na Plzeň a fouká do zad. Navíc jedu nádhernou silnicí v lese s táhlými zatáčkami, provoz minimální, cítím se s Gorčou srostlý a vykružování zatáček mi přináší téměř fyzickou rozkoš. Při průjezdu Toužimí vzpomenu na kdysi slavnou leteckou navigátorku, která na přeletu zakufrovala a slétla nad nádraží, aby si přečetla kde je. Nápis Toužim bylo poslední co viděla, vzápětí zachytila o dráty a havarovala s fatálními následky. Jmenovala se Věra Toužimská...

Před Plzní po celkových 394 km (cca 200 od minulého tankování) tankuju 6,2 litru. Parta mladíků nechápe, že Číňan mohl ujet přes 5000 km bez poruchy, prý mají stejný motor ve štyřkolce, mění olej po 300 km a stále se to sype. Kontruji výměnami po 2000 km a bezproblémovým provozem, nechápou, že mám dnes ujeto 400 km. Dávám jablko, sušenku a kafe a jedu dál.

Je to dobrý, udržuji průměr 72 km/h, zastávky krátké a jsem v předstihu. Psychicky mne deptá, že jedu 6 hodin a stále mám většinu před sebou, ale zaháním tyhle myšlenky a ordinuju si radost, kochání krajinou a dodržování plánovaného průměru. Plzeň je ale utrpením, semafory, provoz, až za centrem funguje zelená vlna a přiznám, že 2x jsem přehlednou křižovatku projel na červenou. Nabírám směr Klatovy, tam na Strakonice a pokračuji na České Budějovice. Tam klesá průměr, ale odměnou za průjezd městem jsou krásné zatáčky v následujícím úseku. Zastavuju až v Třeboni po 598 km a tankuju 5,8 litru. Je to neuvěřitelné, až doteď jsem zastavil vždy po 200 km a necítím únavu. Na pumpě kecám s motorkáři, dávám delší pauzu a vrhám se na krásnou silnici směr Jindřichův Hradec. Pokračuji na Pelhřimov a Jihlavu, kde se dopouštím omylu vjezdem na dálnici. Offroad jako prase, drncá to a 11 km před Velkým Meziříčím sjíždím na souběžnou silnici. V 16.00 a se 729-ti kilometry přijíždím k Ivo Kaštanovi. Doma nikdo, snažím se dovolat ale nebere, tak po dvou cigárech razím. Stále jsem v předstihu, průměr 72 km/h. Jedu po okreskách na jihovýchod, kdesi (766 km) tankuji 5,3 litru, začínám cítit zadek, ale bez Airhawku by byl nadranc. Doufám, že se nenaplní věta z Pulp Fiction a moje pr..l dnes nezažije středověk. Zahajuji osvědčené cviky – zatínání a prokrvování svalů, posouvání po sedle, ještě že to u Gorilly jde, škoda že se nedá jet déle ve stupačkách a zadek si za jízdy masírovat.

Před Brnem najíždím na dálnici, průjezd tragický, všechno rozkopané a provoz svedený tisíci kuželů, terčů a zábran do prazáhadně propletených jízdních pruhů, kde je ale Gorča jako ryba ve vodě a všechno předjíždíme. Konečně je Brno za námi a nabíráme směr severovýchod – domů! V Letovicích pauza, mám SMS od Tomáše Stratílka z Vysokého Mýta, domlouváme se, že přibrzdím na presíčko. Naposledy tankuji v Litomyšli a k Tomovi dorážím už dost unaven. Zdržím se půl hoďky a osvěžen se vydávám na závěrečnou část, je jasné, že už dojedu, psychicky pohoda a za jízdy si zpívám nějaký budovatelský komosongy. Po téhle vzdálenosti jsou nutné častější zastávky, ale pomohou jen na chvíli, brzy se zadek hlásí s ještě větší silou. Cítím i ramena a nohy, ale nic tragického, za jízdy se protahuji a nohy natáhnu, zadku moc nepomohu.

Bohužel se potvrzuje podezření, že jsem někde kousek trasy vynechal (doma zjišťuju, že kolem Chebu) a bude mi pár desítek km chybět. V hlavě kalkuluji prodloužení a je to kruté, protože už se vidím v posteli, která je TAK BLÍZKO!! Projíždím Hradec směr Týniště a Častolovice. Tam vlevo na Solnici, tam vlevo na Dobrušku, tam vlevo na Opočno a tam vlevo na domovskou Bolehošť. Sjezd do vesnice míjím, chybí ještě 3 km, jedu do Křivic, otáčím a definitivně domů. Počítám chybějící stovky metrů, a když na rovince před lesem padne na displeji 1000 km, jásám, mávám rukama a řvu nadšením – už za tenhle pocit to stálo! Dojíždím domů po deváté a definitivně slézám, až je mi to líto, taková cesta člověka a stroj sblíží... Až na zadek mi skoro nic není, nic nebolí a psychicky jsem v pohodě, až do konce jsem se na cestu soustředil a užíval si ji. Seděl jsem na motorce přes 14 hodin a jsem víc v pohodě než kdysi na BMW. Nedá se to ale srovnávat, tehdy to bylo 1250 km sice za kratší čas, ale byl větší stres, mohl jsem být v horší formě…

Prohlížím motorku, kromě špíny vypadá v pořádku. Olej neteče, celý den chytala na šlápnutí, žádné vůle ani zlověstné zvuky. Díky Gorčo a neboj, zase něco vymyslíme…

Epilog
Parkuji Gorču v obýváku a padám do křesla abych poslal pár SMSek. Pak odkládám mobil na stolek a láskyplně pohlédnu na Gorču v koutě… a vzápětí kouknu na hodinky, které ukazují 3 ráno! Dost dobrý, 5 hodin jsem spal v Goretexu vedle Gorilly, takže je to přesně 24 hodin, co se od ní vzdaluju a kácím se konečně do postele…

IvanGS

 Vydáno dne 26. 08. 2009

31.07.2014 09:03 Jarmil Kára

Fórum

19.04.2020 06:54 D-D-D

Už jsem si tedy poří...

14.04.2020 13:30 jawac350

A jak to vypadá.. Má...

10.12.2019 10:47 radek

Ahoj zatím jsme s čí...

07.12.2019 06:40 D-D-D

No tak třeba já se s...

02.12.2019 16:46 jawac350

Jste tu ještě někdo?...

02.12.2019 16:44 jawac350

...

02.12.2019 16:43 jawac350

..

Poslední album

Bábovka 5/2019

alba
Klub příznivců motocyklů Monkey, Gorilla, Dax a jim podobné ...

Vytvořeno a sponzorováno © 2014 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek